Herní recenze: Civilizace VI

Už šestý díl úspěšné série Sida Meiera opět posunula své hranice a zaznamenala velký úspěch. Drtivá většina recenzí hru právem chválí. Bohužel ale přehlížejí několik nešvarů. Jak si tedy Civilizace VI s odstupem času vede a co můžeme od ní čekat do budoucna?

 

O čem že to je?

Pokud jste Civilizaci nikdy nehráli (styďte se!), tak jen nastíním, o co vlastně jde. Civilizace je tahová strategie, kdy si vyberete jednu z říší (Egypt, Řecko, Rusko, Anglie, Japonsko, Čína, Řím, ale i Vikingové…) a budujete svůj vliv napříč historií – od starověku až do budoucnosti. Nyní je v základu hry 19 civilizací s 20 vůdci (dva pro Řecko), přičemž každá civilizace i vůdce má své specifické bonusy a výhody.

Přitom neustále zkoumáte nové technologie, stavíte města, rozšiřujete své území, a celkově se staráte o svoji říši. Vaším úkolem je pak vyhrát nad ostatními hráči na mapě, kteří pro dominanci vlastní říše udělají vše. Vyhrát se dá několika způsoby – dominancí, diplomacií, náboženským a kulturním vlivem, vědeckým pokrokem, či nejvyšším skórem po vypršení časového limitu. Každý hráč má tak nepřeberné množství různých strategií, jak se dobrat zdárného konce.

Výběrové menu civilizací.

Na výběr máte až 20 vůdců se specifickými vlastnostmi a výhodami.

 

Řada novinek

Nová Civilizace vyvolávala po svém oznámení jak nadšení, tak obavy. Úplně nejviditelnější změnou je jistě grafické zpracování. Civilizace prošla jistým vývojem, kdy se z 2D grafiky přesunula do komiksově laděné 3D grafiky a později v pátém pokračování k realističtějšímu pojetí. Nyní se však šestý díl vrací ke komiksovějšímu a malebnějšímu pojetí, což může řadu hráčů označit jako krok zpět. Osobně si však myslím, že Civilizaci nový grafický kabátek sluší – vše je moc pěkně naanimované, postavičky jsou detailnější a celkově se na celou hru dívá lépe. K lepšímu dojmu nyní přispívá (konečně!) střídání dne a noci. Dále máte nyní možnost otáčet kamerou a prohlédnout si tak svou říši ze všech stran. Jen je škoda, že nelze kameru zafixovat do Vámi preferované pozice.

Musím také zmínit hudební a zvukovou stránku hry. Série se vyznačuje velice povedeným soundtrackem, a ani tento díl není výjimkou. Soundtrack opět složil, podobně jako u čtvrtého dílu, Christopher Tin, který ostatně za svou skladbu k Civilizaci IV dostal i cenu Grammy (což je mimochodem poprvé, co takovou cenu dostala hudba ze hry). Civilizace VI se také může chlubit parádním soundtrackem. Každá z 19 říší má svůj vlastní tematický hudební podkres, který se navíc rozvíjí postupně podle toho, jak daleko ve hře jste – tedy jednoduchými nástroji ve starověku začínaje a komplexními skladbami s nádechem elektroniky v moderní době konče. Jedná se o výborný způsob, jak zdůraznit dění na mapě i pomocí hudby. Také příjemně potěší i taková drobnost jako namluvení, o které se postaral známý herec Sean Bean.

Přejděme ale k pravidlům hry – ta  ve velké míře zůstávají zachována, až na několik dílčích úprav. Nyní lze například po určité době opět kombinovat jednotky, přibyly nové podpůrné jednotky, stavba měst je komplexnější a jednotku dělníků lze nyní využít jen 3x, než se spotřebují. Všechny tyto změny jsou velmi chvályhodné, neboť přidávají hře na komplexnosti. Nehrozí tak případ jako u Civilizace V, kdy jste měli již předem naučený postup, který jste aplikovali na začátek každé hry. Zde musíte více improvizovat a využívat výhod vašeho území. Abychom ale nemluvil příliš obecně, rozeberu Vám každý z těchto styčných prvků podrobněji.

Náhled na grafickou stránku hry.

Hra se dočkala komiksověji laděného grafického zpracování.

Budování měst

Pravděpodobně nejdiskutovanější změnou je pozměněná stavba měst. Zatímco v předchozích dílech zabíralo město pouze jedno políčko a pojmulo veškeré budovy i divy, v šestém díle se města rozrůstají na více políček. Abyste totiž mohli stavět určité budovy, musíte pro ně nejdříve zřídit odpovídající čtvrtě v okolí, přičemž každá zabírá čtvrť další jedno políčko a každá získává určité bonusy podle toho, kde je umístěna. Musíte tak při stavbě města a jeho čtvrtí učinit rozhodnutí, kterým směrem budete dané město specializovat. Zároveň nemůžete postavit úplně všechno, na co si pomyslíte. I světové divy lze nyní postavit jen za určitých podmínek a každý zabírá další políčka. V konečném důsledku tedy musíte již od počátku dobře rozmýšlet, kde město vůbec postavíte, jakým směrem jej budete specializovat (na kulturu, vědu, průmysl, obchod či náboženství?), zdali budete v jeho okolí v budoucnu stavět divy, anebo jestli dáte přednost luxusním surovinám v jeho okolí.

 

Dělníci a obchod

S tímto rozsáhlým plánováním souvisí i omezení jednotky dělníka. V předchozích dílech byl dělník neustále aktivní jednotkou, kterou jste mohli využívat donekonečna (pokud tedy nebyla zabita či zajata). Nyní má však jen omezený počet použití (v základu 3, avšak tento počet lze později navýšit), přičemž poté mizí z mapy a vy tak musíte vyprodukovat jednotku novou. S touto změnou se stává mapa mnohem přehlednější (nemáte tam hromady nečinných dělníků), a zároveň přináší další prvek strategie. Nebudete totiž v okolí města stavět zbytečnosti, ale pouze to, co skutečně potřebujete. Dělník navíc pozbývá schopnost stavět cesty. Ty jsou nyní automaticky vytvářeny obchodními karavanami. Musíte tedy i u obchodování přemýšlet, zdali se Vám vyplatí posílat karavanu k rozhořčené sousední říši, neboť ta se v případě útoku k Vám dostane pomocí nových cest snadněji. I tvoření infrastruktury je tedy mnohem komplexnější a vyžaduje většího zamyšlení.

Obchodovat zde lze kromě ostatních civilizací i s městskými státy, které jsou zde obsaženy už v základní hře (na rozdíl od Civilizace V, kde byly novinkou v jednom z datadisků). Ty fungují jako neutrální města, u kterých si můžete získat jistou náklonnost plněním menších questů či přidělováním vyslanců. Ty Vám na oplátku dodávají různé bonusy, či se s Vámi dokonce spojí ve válce.

Městské státy a jejich přehledové menu.

Ve hře jsou i městské státy. Můžete s nimi obchodovat nebo pro ně plnit úkoly.

Válčení i diplomacie

A jak je to se souboji? Ty jsou v podstatné míře shodné s Civilizací V, pouze s menšími úpravami. Na každé políčko lze opět postavit pouze jednu vojenskou jednotku. Avšak při vyzkoumání sociálních politik (o tom později) lze vojenské jednotky stejného druhu spojovat do větších oddílů. Tato změna je velmi vítaná, neboť pročišťuje mapu a přidává strategický prvek navíc. Strategii při dobývání měst navíc využijete ještě více – kromě vojenských jednotek jsou tu ještě jednotky podpůrné, jako jsou obléhací věže či beranidla. Ty sice nemohou zaútočit samy od sebe, avšak při sloučení dodávají vojenské jednotce bonus k obléhání. Každé město totiž v určité fázi (při postavení opevnění) dostává kromě „životů“ i ukazatel obrany, který musíte nejdříve pokořit. Opět velmi vítaná změna, která dává smysl.

Vaše válečné řádění si navíc můžete konečně ospravedlnit. Tvůrci totiž přidaly vytouženou funkci „Casus belli“, kterou postupně během hry odemykáte. Můžete tak cizím civilizacím vyhlásit válku z důvodu náboženské expanze, z důvodu porušení slibů, či z důvodu osvobození okupovaného území. Hra Vás tak konečně neodsuzuje jako válečného štváče i v případech, kdy máte pro válku s cizími civilizacemi pádný důvod. Jsem rád, že tvůrci tuto vychytávku přidali, neboť její absence byla v předchozích dílech opravdu frustrující a v podstatě Vám zabraňovala dobýt jakékoliv město, i když se jednalo o obranu.

Každému konfliktu se však můžete v případě nouze vyhnout. Budete moci obchodovat s ostatními vůdci, dávat jim dary, přijímat pozvání či utvářet spojenectví. Spřátelení s ostatními vůdci však nemusí být vždy jednoduché. Každý z nich má totiž dvě agendy – jedna z nich je pevně daná pro každého vůdce, v závislosti na jeho historickém pozadí (např. japonský vůdce Hódžó Tokimune má agendu Bušidó – obdivuje tedy civilizace se silnou armádou a vysokým podílem kultury či náboženství). Druhá agenda je pak čistě náhodná – chování ostatních frakcí se tak může každou hru mírně měnit.

Menu diplomacie.

S dalšími říšemi lze navázat diplomatický vztah. Můžete diskutovat, obchodovat… a když vše selže, můžete jim vyhlásit válku.

K diplomacii mimo jiné přispívá i špionáž. Vlastnosti, informace a agendy jednotlivých frakcí totiž nedostanete na stříbrném podnose, ale musíte si je zjistit pomocí obchodu či právě špionáže, kdy umisťujete svého špiona do měst ostatních civilizací. Tomu pak zadáváte úkoly, které mohou mít podobu i různých sabotáží – např. ukradení důležité technologie.

 

Technologický a sociální strom

Přejděme nyní k dalším funkcím. Opět zde máte technologický strom – pomocí vědy si v něm můžete neustále odemykat nové a nové technologie, budovy či jednotky. Novinkou je ovšem strom sociálních politik, který byl v předchozích dílech spojen dohromady s technologickým stromem. Sociální politiky jsou v Civilizaci VI totálně přepracovány. Zatímco v Civilizaci V jste si ze stromu vybrali konkrétní vládní zřízení natrvalo, bez možnosti vzít své volby zpět, zde si postupně odemykáte všechny možnosti sociálních politik s tím, že si je můžete libovolně měnit. Politiky jsou reprezentovány kartičkami, jež spadají do 4 kategorií – armáda, ekonomika, diplomacie, a „divoké karty“. Dle Vaší zvolené vlády (monarchie, autokracie, oligarchie, demokracie, komunismus nebo i fašismus) získáváte pro tyto kartičky politik určitý počet míst pro každou ze 4 kategorií. Fašismus tedy bude mít až 4 armádní politiky, ale jen jednu ekonomickou a diplomatickou, zatímco demokracie bude mít naopak více ekonomických a diplomatických politik, ale slabší armádní. Takhle psáno to zní poměrně složitě, nicméně to není žádná věda. Bohužel zde však nacházím jednu velkou výtku – kartiček se sociálními politikami během hry odemknete takové množství, že se v nich pak jednoduše nevyznáte. Rozhraní je dost nepřehledné (o tom ještě později), a budete tak v pozdějších fázích hry často tápat, co si vlastně máte zvolit.

Menu vlády a sociálních politik.

Menu vlády se sociálními politikami. Vyznat se v četných kartičkách může být však problém.

Řada důležitých drobností

Určitých obměn se dočkala i špionáž, která je teď mnohem jednodušší a účelnější, nebo získávání kulturních artefaktů a významných osobností. Každá významná osobnost má význačné schopnosti, avšak je jen na Vás, zdali ji po získání určitého počtu bodů uzmete pro svou říši, nebo ji přenecháte ostatním. Výjimečné osobnosti lze však nyní i skupovat za peníze či víru – vliv náboženství je tak ještě zdůrazněn. K významným osobnostem patří kromě vědců, vojevůdců či obchodníkům i umělci jako hudebníci či malíři. Tito mohou produkovat umělecká díla, která poskytují vaší civilizaci kulturní bonus a utvářejí Vaší říši turismus – jedná se tedy o cestu ke kulturnímu vítězství. Abyste však tato umělecká díla mohli ve své říši mít, musíte postavit amfiteátry, muzea či galerie. Opět je zde tedy nutnost pečlivého plánování, podle toho, k jakému vítězství směřujete.

Tímto stylem bych ovšem mohl pokračovat dál a dál. Nová Civilizace má řadu drobných novinek a drobností, které ji činí snad ještě komplexnější než předchůdce, i když si zachovává určitou přístupnost, neboť tyto novinky dávkuje jen velice postupně.

Bohužel ale nemohu odhlédnout od četných problémů. Civilizace VI opravdu není dokonalá hra, a ačkoliv jsem u ní strávil desítky hodin a pravděpodobně jich ještě řadu desítek strávím, musím přiznat několik nešvarů. A občas trochu bolí.

 

Problémy, nedodělky a otravnosti

Začněme obtížností. Tento problém není v sérii novinkou, a bohužel je stále platný. AI je totiž trošku tupá. Hrál jsem na střední obtížnost. Moje říše kapku zaostávala, byl jsem snadnou kořistí, měl jsem špatné vztahy s okolními říšemi, a přesto mi žádná z nich za celou hru nevyhlásila válku. I když měli pádný důvod. A co se stane, když si zvolíte vyšší obtížnost? AI bude cheatovat. Zůstane nadále tupoučká, jen oproti Vám získá do začátku více výhod. Určitá změna k lepšímu tu možná oproti Civilizaci V je, ale stále je to problém, který nelze přehlížet.

Dalším problémem je rozhraní. Není totiž vůbec přehledné – hlavně v porovnání s předchozím dílem. V Civilizaci V jste i jako úplný začátečník přibližně věděli, co máte dělat. Zde jsem však kapku plaval, i když jsem hrál většinu předchozích dílů. Hlavně přehled města je otřesný. Také jsem již mluvil o nepřehlednosti sociálních politik – spousta stejných kartiček s textem, který musíte zdlouhavě pročítat. Určitě bych ocenil lepší ikonky, které by mi ihned indikovaly vlastnosti jednotlivých kartiček. Takhle je to občas opruz.

Ani nemluvě o minimapě, která je naprosto nepoužitelná a nepřehledná. Totálně zde splývají neprozkoumané oblasti s těmi prozkoumanými. Na mapě teď ani pořádně nepoznáte, kde končí kontinent a kde je moře – chtělo by to barevně rozlišit. Dále mě zarazilo, nakolik se zmenšily mapy. Jsou teď docela prťavé. Nechápu, co vedlo tvůrce k takovému kroku – snad ne snížení HW nároků?

Sice jsem ocenil řadu novinek, ale trošku mě zklamalo, že se série neposunula o metu dál a stále nepřidala např. počasí – sice se teď střídá den a noc, nebylo by ale fajn, kdyby třeba občas pršelo nebo sněžilo, což by třeba ovlivňovalo pohyb jednotek po mapě? Připadá mi to jako promarněná příležitost.

Menu detailu města a výroby.

Ve všech těch vyskakovacích menu jako Detaily města aby se prase vyznalo. Předchozí díl byl v tomto ohledu podstatně přehlednější.

 

Rage time!

Bubny prosím (*dum, dum, dum, tada dum, dum)! Tvůrci si prostě nemohli odpustit s prominutím vychcanost vůči svým zákazníkům, a dodali nám možnost zakoupit si v budoucnu hromady našich „milovaných“ DLC. Ano, vím, že toto už bylo v předchozích Civilizacích. Tam jste si taky museli připlatit třeba za velký datadisk, či jste přispěli pár korun (někdy i za balíček!) několika nových civilizací. Ale šestka asi hodlá jít o krok dál.

Tvůrci totiž nabízejí pouze jednu (!!) dodatečnou civilizaci Polsko NEBO scénář Vikingů (cože, jen scénář bez civilizace?) za krásných 5 EURO!

Tleskám Firaxis! Jsem nadšen, že Vám můžu po zaplacení 60€ za základní hru pravidelně přihazovat dodatečných 5€ za každé menší DLC. Pokud jich uděláte třeba 20, jak máte ve zvyku, můžete se těšit na krásnou sumičku peněz. Ještě udělejte nějaký větší datadisk za 20€ či více, a můžete si mnout ruce, protože dohromady všechny ty DLCčka budou stát asi 2x více než základní hra.

Ačkoliv sérii Civilizaci žeru, toto mi prostě vadí. A hodně. Je to plivání do tváře fanouškům. Osobně si počkám na výraznou slevu nebo možná na nějaký kompletní balíček (snad se ho dočkám). V tomto ohledu prostě bezkonkurenčně vládne polský CD Project RED (tvůrci série Zaklínač), kteří poskytují takové menší DLC zdarma. Firaxis se má hodně co učit ohledně nakládání se svými fanoušky.

 

Pár slov závěrem a verdikt

Jak vidno z předchozích odstavců, Civilizace VI má hodně co napravovat v dalších aktualizacích či datadiscích. Zároveň ale musím jedním dechem dodat jednu věc – ve svém základu má mnohem více obsahu, než její předchůdce. Obsahuje všechny podstatné vlastnosti, nenašel jsem tu (po obsahové stránce) příliš věcí, co by mi chyběli. Hra tak nepůsobí „osekaně“ jako Civilizace V při svém vydání. A to se musí také ocenit. Pokud se dokážete povznést nad chyby této hry, odmění Vás desítkami hodin návykové zábavy, kdy Vás přiková k monitoru dlouho do noci a donutí Vás jen neustále opakovat: „Už jen poslední tah a jdu spát“. Tak co, už víte, jak povedete svoji civilizaci Vy?

Hodnocení: 8/10

Líbí se ti tento článek? Sdílej ho s přáteli!
Aby mohl vecnykritik.cz fungovat, je nutno zaplatit aspoň hosting. Můžeš si tedy vypnout adblock a podpořit tento projekt?

2 komentáře

  1. Vašek 22.11.2017 (13:14)

    Super recenze. Dík. Kdyby jsi mohl srovnat třeba hratelnost čtyřky Beyond the sword a šestky (bez grafiky), co ti přijde lepší?

    1. Ivo Bednář 3.12.2017 (23:30)

      Díky za pochvalu. Osobně je čtyřka moje srdeční záležitost, takže je to velmi těžké zhodnotit. Zcela objektivně – Civka V: BS je především obsáhlejší. Tomu se zatím nemůže pětka rovnat, což je ale dáno i tím, že zatím neobsahuje žádné datadisky. Civ Beyond Sword je v mnohém komplexnější, ALE je to taková ta hra, kterou se po čase naučíš – vytváříš si zavedené postupy, jak vyhrát. Civilizace VI je ale více nepředvídatelná, každá hra je opravdu jiná, a dle mého je i ta pozdní fáze hry v mnohém lepší. Takže odpověď – v základu je CIV VI lepší svými mechanikami, je to zajímavěji pojato a člověk více přemýšlí. Nepřeskakuješ tam toliko tahy a celkově je to mnohem lepší základ než CIV V. S dalšími datadisky to má obrovitánský potenciál.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*